Přeskočit na obsah
Rychlé odkazy



Aktualita 10.3.2011 - Teplárníci tlačí na prolomení těžebních limitů

čtk, sal | Publikováno 10.3.2011 13:49 | aktualizováno 10.3.2011 17:01

Prolomení těžebních limitů v severních Čechách měl by mělo od roku 2015 záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. Vyplývá to ze závěrů pracovní skupiny pro teplárenství, kterou v listopadu 2010 zřídil ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Kocourek. Kvůli nedostatku hnědého uhlí by podle ní mohly ceny tepla v příštích letech vzrůst až o 50 procent. Do roku 2014 podle Kocourka stát o prolomení limitů neuvažuje.

Představitelé těžbou ohrožených měst prolomení limitů už v minulosti odmítli. Těžba za limity podle nich nemůže technicky začít dřív než v roce 2023.

Vláda by proto měla vyslat jasný signál k rozvoji a modernizaci zdrojů centrálního zásobování teplem, které jsou závislé na dlouhodobých smlouvách na dodávky hnědého uhlí, doporučuje skupina.

Kocourek pro televizi Prima uvedl, že odhaduje nárůst ceny tepla pro příští rok zhruba o devět procent. Podle TV Prima by toto zvýšení stálo obyčejnou domácnost asi dva tisíce korun ročně navíc.

„Je tu problém s dodávkou kvalitního hnědého uhlí,“ řekl předseda pracovní komise pro teplárenství Oldřich Vojíř. Podle odborníků bude kvůli těžebním limitům teplárnám v roce 2013 chybět pět až šest milionů tun uhlí ročně.

Na nedávném Žofínském fóru přitom ministr Kocourek prohlásil, že případné prolomení územních limitů pro těžbu uhlí nemusí znamenat jistotu dodávek hnědého uhlí pro české teplárny.

Kocourek chce v zájmu zvýšení právních jistot občanů žijících za územními ekologickými limity vládě navrhnout co nejrychlejší odstranění vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona. „Pak bude další těžba možná jedině v případě jasné a dobrovolné dohody mezi stávajícími vlastníky a těžební společností, což umožní ukončit platnost územních ekologických limitů. Stát by neměl případné pokračování těžby vynucovat vyvlastněním, ale ani brzdit územními limity,“ uvedl Kocourek.

Z hnědého uhlí se vyrábí teplo pro zhruba 1,4 milionu českých domácností. Zástupci tepláren požadují přednostní dodávky hnědého uhlí pro teplárny, těžební společnosti se tomu ale brání. „Stát by měl začít více uplatňovat svá práva vlastníka nevytěženého uhlí a zajistit preferenci dodávek hnědého uhlí do domácího teplárenství a elektroenergetiky oproti dodávkám do zahraničí,“ dodal Kocourek.

Těžařská skupina Czech Coal, která jako jediný z těžařů o prolomení limitů usiluje, v současnosti aktualizuje nabídku na vypořádání s obyvateli města Horní Jiřetín, které by bylo těžbou zcela zničeno, řekla ČTK mluvčí těžařů Liběna Novotná.

Aby se Czech Coal dostal k celému ložisku hnědého uhlí okolo Litvínova, bude se v budoucnu muset vypořádat i s firmami, které sídlí v obřím průmyslovém areálu Záluží. I ten by se také musel zbourat. Jednou z firem, s níž by se těžaři museli vyrovnat, by byl i petrochemický gigant Unipetrol.

„Jenom za období 2005 - 2009 jsme proinvestovali zhruba 19 miliard korun, z čehož velká část byla právě v Záluží. Z těchto důvodů jsou úvahy o těžbě uhlí v areálu nesmyslné,“ uvedl mluvčí Unipetrolu Bořek Konečný.

Areál v Záluží přitom může být pro těžaře klíčový; jeden z těžařských expertů ČTK pod podmínkou anonymity řekl, že bez jeho zboření nebude dávat těžba za limity ekonomický smysl. Czech Coal to odmítl jako nepravdivé tvrzení. Těžba by prý k Záluží dospěla až kolem roku 2060.

Na konci února představilo své priority ministerstvo životního prostředí (MŽP). V oblasti těžby hnědého uhlí MŽP tlačí právě na Czech Coal, aby dodávala 60 procent hnědého uhlí z dolů Vršany do tepláren. Jinak prý nedá souhlas s další těžbou, který bude během několika let Czech Coal potřebovat.

Teplárnám by to zajistilo až 4,8 milionu tun uhlí ročně, tedy více než deset procent současné těžby v celém Česku. Czech Coal považuje nápad za nesmysl.

Požadavek MŽP nemá podle názoru skupiny Czech Coal oporu v českém právním řádu a není ani ekonomicky a technicky realizovatelná. Její splnění by navíc vedlo k negativním dopadům na životní prostředí. Bylo by prý totiž nutné převážet velké objemy málo výhřevného uhlí z Vršan na delší vzdálenosti, než je tomu v současnosti. Czech Coal se chce bránit soudní cestou.

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly přijaty už v roce 1991. Rozdělily uhelná ložiska na oblasti, kam těžaři v budoucnu smějí, a kam ne, především kvůli ekologickým dopadům a možnému bourání obcí. Kdyby limity padly, těžební oblast by se mimo jiné posunula pár set metrů od Litvínova a srovnala by se zemí obec Horní Jiřetín.

ZDROJ: www.e15.cz

 

 


Jsme oficiálním partnerem, montážní a servisní firmou společností Viessmann